Budovy užívané Orgánem veřejné moci

1 Budovy vlastněné a užívané orgány veřejné moci

Novela zákona o hospodaření energií stanoví některé specifické požadavky pro budovy vlastněné a užívané orgány veřejné moci. Paragraf 7 odst. 1 zákona č. 318/2012 Sb.: „V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení doložit (…) kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle §13 splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie , a to v případě budovy, jejímž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený orgánem veřejné moci (dále jen „orgán veřejné moci“) a jejíž celková energeticky vztažná plocha bude (…)“ Tyto budovy musí plnit požadavky právního předpisu v kratších termínech, průkaz energetické náročnosti musí být umístěn na veřejně přístupném, dobře viditelném místě. Novela zákona o hospodaření energií orgány veřejné moci blíže nedefinuje. Termín „orgány veřejné moci“ používá Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, která uvádí v preambuli (důvody pro vydání směrnice):
„(21) … Veřejný sektor ve všech členských státech by měl v oblasti energetické náročnosti budov hrát vedoucí úlohu, a proto by vnitrostátní plány měly stanovit náročnější cíle pro budovy, jež jsou užívány orgány veřejné moci.“
„(24) Budovy užívané orgány veřejné moci a budovy často navštěvované veřejností by měly být příkladem zohlednění environmentálních hledisek, a proto by tyto budovy měly být předmětem pravidelné energetické certifikace. Ke zvyšování informovanosti veřejnosti o energetické náročnosti by mělo přispět vystavení těchto certifikátů energetické náročnosti na viditelném místě, zejména v budovách určité velikosti, které jsou užívány orgány veřejné moci nebo které jsou často navštěvovány veřejností, jako jsou obchody a nákupní střediska, supermarkety, restaurace, divadla, banky a hotely.
Podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, se rozumí orgánem veřejné moci:

§2 Obecné pojmy
V tomto zákoně se rozumí (…) c) orgánem veřejné moci státní orgán, územní samosprávný celek a fyzická nebo právnická osoba, byla-li jí svěřena působnost v oblasti veřejné správy, (…).
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje v §1 výčet orgánů veřejné moci:
§1 Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje
a) Elektronické úkony

- státních orgánů,
- orgánů územních samosprávných celků,
- státních fondů,
- zdravotních pojišťoven,
- Českého rozhlasu,
- České televize,
- Samosprávných komor zřízených zákonem,
- Notářů a soudních exekutorů,
(dále jen „orgán veřejné moci“) vůči fyzickým osobám a právnickým osobám, elektronické úkony fyzických osob a právnických osob vůči orgánům veřejné moci a elektronické úkony mezi orgány veřejné moci navzájem prostřednictvím datových schránek (…)

Poznámka:
Do poslední novely zákona č. 300/2008 Sb. , provedené zákonem č 503/2012 s účinností od 1.1.2013, byl mezi orgány veřejné moci uváděn také Pozemkový fond České republiky; zřejmě v souvislosti s níže uvedeným judikátem byl vypuštěn.

Ústavní soud definoval orgán veřejné moci takto: „Veřejnou moc stát vykonává především prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní a za určitých podmínek ji může uskutečňovat rovněž prostřednictvím dalších subjektů. Kritérium pro určení ,zdali jiný subjekt koná jako orgán veřejné/státní moci je skutečnost, jestli konkrétní subjekt rozhoduje o právech a povinnostech jiných osob a tato rozhodnutí jsou státní mocí vynutitelná nebo jestli může stát do těchto práv a povinností zasahovat.“
Trestní zákoník a nový občanský zákoník řadí mezi orgány veřejné moci také soudy.

Podle nálezu Nejvyššího soudu (15 Tdo 574/2006 -28.6.2006) je orgánem veřejné moci Policie ČR.

Podle nálezu Ústavního soudu č. 116/2008 Sb., ze dne 12.3.2008 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, právo kontroly odborových orgánů podle §321 a 322 NZP je výkonem státní správy „neboť i v tomto případě jde o výkon veřejné správy státem delegované na právnické osoby, tedy o správní řízení“.

Podle rozsudku Nejvyššího soudu (25 Cdp 4744/2010) je orgánem veřejné moci finanční arbitr. Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, výslovně uvádí, že Vinařský fond má postavení orgánu veřejné moci. Podrobněji označují soudy za orgán veřejné moci správce konkursní podstaty, insolvenční správce v rámci insolventního řízení, česká telekomunikační úřad.
Naproti tomu dospěl Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 7.5.2001, sp. Zn. 26 Cdo 1024/2000; dále v rozsudku ze dne 30.1.2008, sp. Zn. 25 Cdo 214/2006; rovněž v rozsudku ze dne 10.9.2008, sp. Zn. 29 Cdo 1457/2006, k závěru, že činnost Pozemkového fondu není činností státního orgánu.
Stanovení, kdo je a kdo není orgánem veřejné moci, nebude v některých případech jednoduchou věcí a bude vyžadovat určité upřesnění ministerstva průmyslu a obchodu, např. cestou metodické pomůcky k postupům podle zákona o hospodaření energií.

2 Budovy vlastněné a užívané subjekty zřízenými orgány veřejné moci

Zákon o hospodaření energií zahrnuje pod pojmem „orgán veřejné moci“ také subjekty zřízené orgány veřejné moci. V tomto označení je důležité slovo „zřízené“ (tedy nikoliv založené).
Zřizují se např. příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce (v. v. i.). Jejich zřizovateli jsou zpravidla organizační složky státu nebo územní samosprávné celky. O vzniku takové instituce vydá zřizovatel zřizovací listinu. Postavení příspěvkových organizací upravuje zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Příspěvkové organizace jsou veřejnoprávními neziskovými organizacemi, zřízenými k plnění úkolů ve veřejném zájmu. Jsou to např. školy, nemocnice, léčebny, muzea, galerie, knihovny, divadla. Veřejná výzkumná instituce může být zřízena Českou republikou nebo územním samosprávným celkem; jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizačních složek České republiky.

Pokud vzniká příslušný subjekt založením, zákon č. 406/2000 Sb., se na něj nevztahuje.
Založením vznikají obchodní společnosti a družstva (obchodní korporace). Založení se řídí obchodním zákoníkem, od 1.1. 2014 zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou. Stát může založit obchodní společnost nebo se účastnit jejího založení pouze ve formě akciové společnosti. Stát může být akcionářem i akciové společnosti, kterou nezaložil nebo jejíhož založení se nezúčastnil. Jménem státu funkci zakladatele akciové společnosti vykonává a majetek do takové společnosti vkládá ministerstvo (zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích).
Státní podnik je podnik, který je založen státem či jeho organizační složkou. Vzniká zakladatelskou listinou. Zakládací listina je zakladatelským dokumentem ve smyslu §27a obchodního zákoníku.

Přeměna státních organizací na organizační složky
V roce 2000 byly rozpočtové organizace transformovány na organizační složky státu (zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním vystupování v právních vztazích) a organizační složky jiných veřejnoprávních korporací (zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) a byla jim odebrána právní subjektivita.
Organizačními složkami státu (dále jen „organizační složka“) jsou ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády ČR, Kancelář veřejného ochránce práv, Akademie věd ČR, Grantová agentura ČR, a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, obdobné postavení jako organizační složka státu m Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. K plnění úkolů v rámci své působnosti může organizační složku podle zákona č. 219/2000 Sb., jménem státu zřídit i ministerstvo (je zřizovatelem).

Zákon č. 219/2000 sb, §51:
(1) Státní rozpočtové organizace zřízené zvláštním právním předpisem (včetně ministerstev a jiných správních úřadů a orgánů státu, hospodařících s rozpočtovými prostředky) nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady, jakož i Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro zahraniční styky a informace a státní organizace Správy úložišť radioaktivních odpadů, které ve vztahu k majetku (§8) dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření nebo prozatímní správu podle dosavadních předpisů, jsou počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona organizačními složkami (§3); týmž dnem Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu nabývající obdobné postavení jako organizační složka státu. Účetními jednotkami zůstávají, pokud jimi byly do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Jejich statutární orgán má postavení vedoucího organizační složky a jeho jednání se řídí tímto zákonem.
(2) Pokud státní organizace, na kterou se vztahuje odstavec 1 a nejde přitom o ústřední orgán, okresní úřad nebo školský úřad, na základě zvláštního právního předpisu sama zřídila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona státní rozpočtovou organizaci nebo státní příspěvkovou organizaci, je takto zřízená státní rozpočtová organizace nebo státní příspěvková organizace vnitřní organizační jednotkou organizační složky. Postavení a právní režim příspěvkových organizací zřízených na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademii věd České republiky upravují zvláštní právní předpisy a tento zákon (§54 až 56).

3 Seznam držitelů datových schránek včetně orgánů veřejné moci

Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, ukládá v § 14 b Ministerstvu vnitra vést veřejný seznam fyzických osob, podnikajících fyzických osob, právnických osob a orgánů veřejné moci, které mají zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku (tzv. seznam držitelů datových schránek), který je přístupný způsobem umožňující dálkový přístup. Seznam je součástí informačního systému datových schránek.
Seznam držitelů datových schránek se člení na samostatné části vedené pro fyzické osoby, pro podnikající fyzické osoby, pro právnické osoby a pro orgány veřejné moci. Seznam je přístupný na portálu veřejné správy https://seznam.gov.cz/ovm/othersList.do?re-f=ovm
.
Je členěn do sekcí na:

- Orgány územní samosprávy
- Orgány státní správy
- Ostatní orgány veřejné moci
- Soudní exekutoři
- Notáři
- Advokáti
- Insolvenční správci
- Daňoví poradci
- Fyzické osoby
- Podnikající fyzické osoby
- Právnické osoby

Sekce „Ostatní orgány veřejné moci“ zahrnuje údaje také o subjektech zřízených orgány veřejné moci (příspěvkových organizací).

Zdroj: TOB 1/2013, Marie Báčová, Kancelář ČKAIT Praha